Archiv rubriky

Ohlášky 16. neděle v mezidobí

OHLÁŠKY
  • Pořad bohoslužeb je obvyklý.
  • BĚHEM LETNÍCH PRÁZDNIN NEBUDOU: setkání maminek s malými dětmi, zkoušky sboru a kapely, setkání s neofyty a katechumeny, pondělní katechismus, setkání farnosti v Kunraticích i Hrnčířích, rovněž Hovory o víře a náboženství pro děti pro letošní školní rok již skončily.
  • Tuto středu začíná předprogram Světového setkání mládeže s papežem, mladí z naší arcidiecéze budou mít tento předprogram v diecézi Hnězdno. Od pondělí 25. července bude pak vlastní program v Krakově. Pamatujme na naše mladé ve svých modlitbách.
  • Do naší arcidiecéze přijede několik skupin mladých, v naší farnosti budou v Nazaretě skupiny z Kanady, Španělska a Itálie.
  • V rámci projektu Arcidiecézní charity Praha podporujeme za naši farnost jednu indickou dívku, tento týden jsme od ní dostali dopis, který si můžete přečíst na webových stránkách. Aktuální fotka dívky a vysvědčení je na webu i na nástěnkách.
  • Na bočním oltáři si můžeme vzít farní zprávy na měsíc červenec-srpen.
  • Po mši svaté jste srdečně zváni na farní kávu.
  • Uvažujeme o obnově koberce ve farním kostele. Pro tento účel bude třeba sesbírat nějaké finanční prostředky, a proto budeme vděčni za vaše dary. Kdo z vás byste byl ochoten přispět, prosím přihlaste se u p. Klepetářové.
LITURGICKÝ KALENDÁŘ

Neděle 17.7. – 16. neděle v mezidobí (C)

Středa 20.7. – Nezávazná památka sv. Apolináře, biskupa a mučedníka

Koncem 2. století stál jako biskup v čele církevní obce v přístavním městě Classe u italské Ravenny. Šířil mezi pohany neprobádatelné bohatství Kristovy štědrosti a byl ozdoben slávou mučednictví. Dne 23. července se odebral k Pánu.

Čtvrtek 21.7. – Nezávazná památka sv. Vavřince z Brindisi, kněze a učitele církve

Narodil se 22. VII. 1559 v Brindisi v jižní Itálii. Jmenoval se Julius César Russo a jméno Vavřinec přijal, když ve Veroně vstoupil ke kapucínům (1575). Studijní pobyt v Padově z něho učinil muže vysoké kultury; mluvil řecky, hebrejsky a několika evropskými jazyky. Byl výborným kazatelem a vynikal apoštolskou horlivostí, úctou k Matce Boží a svátostnému Spasiteli. Na svých misijních cestách se dostal do Maďarska, Rakouska, Čech, Německa, Belgie, Švýcarska, Francie, Španělska a Portugalska. V Praze založil první kapucínský klášter u kostela Panny Marie Andělské (1599) a podruhé tam byl pozván už jako generální představený řádu, jímž byl v letech 1602-1605. Zemřel 22. VII. 1619 v Lisabonu. V roce 1881 byl prohlášen za svatého a roku 1959 za učitele církve.

Pátek 22.7. – Svátek sv. Marie Magdalény

Pocházela z Magdaly na západním břehu Tiberiadského jezera. V evangeliu je uváděna jako první mezi ženami, které doprovázely Ježíše a jeho učedníky (Lk 8, 2-3). Spolu s Pannou Marií, apoštolem Janem a dalšími ženami stála pod Ježíšovým křížem (Jan 19, 25; srov. Mt 27, 56 a Mk 15, 40) a byla při jeho pohřbu (Mt 27, 61; Mk 15, 47). V neděli pak časně ráno byla mezi ženami, které přišly k prázdnému hrobu (Mk 16, 1; Lk 24, 10), setkala se se vzkříšeným Ježíšem a měla zprávu o tom oznámit jeho učedníkům (Jan 20, 1-18; srov. Mk 16, 9). Od doby sv. Řehoře Velikého ztotožňovala západní liturgie Marii Magdalénu s dalšími dvěma ženami: s Marií, sestrou Lazara a Marty (Lk 10, 38-41; Jan 11, 1 a násl.; 12, 1 a násl.; srov. Mk 14, 3-9 a Mt 26, 6-13) a s nejmenovanou hříšnicí u stolu v domě farizea (Lk 7, 36-50); východní liturgie však tyto tři ženy důsledně rozlišuje. Památka sv. Marie Magdalény se v západní církvi slaví od 12. století.

Papež povýšil památku Marie Magdalény na svátek v červnu 2016.

Sobota 23.7. – Svátek sv. Brigity, řeholnice, patronky Evropy

Narodila se 7. X. 1303 ve Finstadu u Uppsaly ve Švédsku. Pocházela z rodiny spřízněné se švédským královským rodem. Už ve třinácti letech byla provdána; měla osm dětí, mezi nimi i budoucí sv. Kateřinu Švédskou. Stala se františkánskou terciářkou a po smrti manžela žila asketickým životem. Dala podnět k založení řádu, který nese její jméno. Ve svých spisech vyprávěla o svých mystických zážitcích a viděních; cisterciáci v klášteře Alvastra je překládali ze švédštiny do latiny a Tomáš ze Štítného pořídil z nich výběr v českém překladu (1391-1400). V roce 1349 odešla do Říma, kde se setkala (1368) s císařem Karlem IV. a papežem Urbanem V.; snažila se přemluvit papeže, aby se přestěhoval z Avignonu do Říma. Zemřela 23. VII. 1373 v Římě a její tělo bylo převezeno do švédské Vadsteny a tam pohřbeno. Za svatou byla prohlášena v roce 1391.

Papež Jan Pavel II. ji apoštolským listem Spolupatronky Evropy (Spes aedificandi) z 1. října 1999 vyhlásil spolu se svatou Kateřinou Sienskou a svatou Benediktou od Kříže za spolupatronku Evropy.

Neděle 24.7. – 17. neděle v mezidobí (C) /

/ ve farním kostele sv. Jakuba z pondělí přeložená slavnost sv. Jakuba, apoštola

Ohlášky 15. neděle v mezidobí

15. neděle v mezidobí (C) 10. 7. A. D. 2016

OHLÁŠKY:

  • Pořad bohoslužeb je obvyklý.
  • V pátek od 16:00 bude ve farním kostele pohřeb se mší sv. paní Jaroslavy Kalašové.
  • BĚHEM LETNÍCH PRÁZDNIN NEBUDOU: setkání maminek s malými dětmi, zkoušky sboru a kapely, setkání s neofyty a katechumeny, pondělní katechismus, setkání farnosti v Kunraticích i Hrnčířích, rovněž Hovory o víře a náboženství pro děti pro letošní školní rok již skončily.
  • Na bočním oltáři si můžeme vzít farní zprávy na měsíc červenec-srpen.
  • Po mši svaté jste srdečně zváni na farní kávu.
  • Uvažujeme o obnově koberce ve farním kostele. Pro tento účel bude třeba sesbírat nějaké finanční prostředky, a proto budeme vděčni za vaše dary. Kdo z vás byste byl ochoten přispět, prosím přihlaste se u p. Klepetářové.

LITURGICKÝ KALENDÁŘ:

Neděle 10.7. – 15. neděle v mezidobí (C)

Pondělí 11.7. – Svátek sv. Benedikta, opata, patrona Evropy

Narodil se kolem roku 480 v Nursii (Norcia) ve středoitalské Umbrii. Po studiích v Římě odešel do hor, žil jako poustevník v jeskyni poblíž Subiaka a založil v okolí dvanáct malých klášterů. Po třech letech přesídlil se skupinou mnichů na Monte Cassino (529), založil tam klášter a sepsal řeholní pravidla. Jeho řehole se stala základem západního mnišství. Zemřel 21. III. 547 na Monte Cassinu. Dnešní den slavili benediktini už od 8. století jako výročí přenesení jeho ostatků. Papež Pavel VI. ho 24. X. 1964 prohlásil za patrona Evropy.

Středa 13.7. – Nezávazná památka sv. Jindřicha

Narodil se v roce 973 v Hildesheimu v Bavorsku. Byl vychován pod dohledem řezenského biskupa, sv. Wolfganga. Stal se králem německým (1002) a italským (1004); roku 1014 císařem římským. Cítil odpovědnost za víru svých poddaných, a proto podporoval misijní činnost a reformní hnutí v církvi. Podporoval zakládání klášterů a nových diecézí. Spolu se svou manželkou Kunhutou založili biskupský kostel v Bambergu, kde jsou oba pohřbeni. Jejich manželství bylo bezdětné, proto se rozhodli žít v naprosté zdrženlivosti. Jindřich II. zemřel 13. VII. 1024 a za svatého byl prohlášen v roce 1146. Po jeho smrti vstoupila jeho manželka do kláštera benediktinek v Kaufungen a také ona zemřela v pověsti svatosti (1033 nebo 1039).

Čtvrtek 14.7. – Nezávazná památka bl. Hroznaty, mučedníka

Narodil se kolem roku 1160 z urozeného českého rodu. Po smrti manželky a syna věnoval své jmění na založení dvou premonstrátských klášterů, mužského v Teplé (1193) a ženského v Chotěšově (kolem 1202), a svědomitě se o ně staral. Třikrát putoval do Říma. Po návratu do Teplé oblékl řeholní šat. Při hájení práv svých řeholních fundací se dostal do sporu s nepřáteli, byl od nich poblíž Hroznětína zajat, odvlečen do vězení a 14. VII. 1217 umořen hladem. Jeho tělo bylo pohřbeno v tepelském klášterním kostele a brzy byl sepsán první jeho oslavný životopis (kolem 1259). Za blahoslaveného byl prohlášen v roce 1897.

Čtvrtek 14.7. – Nezávazná památka sv. Kamila de Lellis, kněze

Narodil se 25. V. 1550 v obci Bucchianicu poblíž Chieti v Abruzzách. Bojoval ve službách benátské republiky proti Turkům. Chtěl zanechat rozmařilého vojenského života a vstoupit ke kapucínům, ale pro vážné onemocnění nemohl být přijat. Během léčení v římské nemocnici pomáhal ošetřovat spolupacienty. Rozhodl se, že zasvětí svůj život tomuto povolání. V roce 1582 založil společenství ošetřovatelů, kteří si říkali „služebníci nemocných“ a jako znak začali užívat červený kříž. Z nich později (1591) vznikla řeholní společnost kamiliánů. Velký vliv na jeho duchovní život měl sv. Filip Neri. Ve službě nemocným viděl službu Kristu a nezanechal jí ani po vysvěcení na kněze (1584). Zemřel v Římě 14. VII. 1614. V roce 1746 byl prohlášen za svatého a roku 1886 za patrona nemocných a umírajících.

Pátek 15.7. – Památka sv. Bonaventury, biskupa a učitele církve

Narodil se kolem roku 1218 v Bagnoregiu u Viterba. Studoval a pak i přednášel filozofii a teologii v Paříži, tam také vstoupil k františkánům (1243). Od roku 1257 byl generálním představeným řádu. Jeho spisy vynikají neobyčejnou hloubkou, zanechal jich po sobě asi 45. Vedle sv. Tomáše Akvinského je nejvýznačnějším teologem středověku. V roce 1273 byl povolán do Říma, aby spolupracoval na přípravě II. lyonského sněmu, a stal se biskupem a kardinálem. Zemřel 15. VII. 1274 v Lyonu. Za svatého byl prohlášen v roce 1482 a za učitele církve roku 1588.

Sobota 16.7. – Nezávazná památka Panny Marie Karmelské

Biblické texty oslavují krásu Karmelu. Na této hoře, zdvihající se na břehu Středozemního moře poblíž dnešní Haify, bránil prorok Eliáš čistotu víry vyvoleného národa. Ve 12. století se tam usadila skupina poustevníků. V obláčku vystupujícím na prosbu Eliáše z moře a přinášejícím spásný déšť (1 Král 18, 44) spatřovali předobraz Matky Boží a své řeholní společenství svěřili pod její ochranu. Ve 13. století museli utéci před Saracény do Evropy a dosáhli schválení karmelitánských řeholních stanov. Podle tradice, která se v tomto řádu uchovává, svěřila Panna Maria generálnímu představenému Simonu Stockovi škapulíř (1251) s příslibem zvláštní ochrany pro ty, kdo ho budou nosit. Památka Panny Marie Karmelské se v karmelitánském řádu slaví od 14. století a v roce 1726 byla její oslava rozšířena na celou církev.

Neděle 17.7. – 16. neděle v mezidobí (C)

Ohlášky 14. neděle v mezidobí

  1. neděle v mezidobí (C) 3. 7. A. D. 2016

OHLÁŠKY:

    • Dnes v neděli je v Hrnčířích od 11:00 poutní mše sv. ke cti sv. Prokopa.
    • V pondělí je památka sv. Prokopa, srdečně jste zváni na Sázavu, program viz plakátek.
    • Ve čtvrtek bude mše sv. v Alzheimer home od 15:00.
    • V sobotu bude dá-li Bůh pokřtěn ve farním kostele Filip Krzysztof Fabrický.
    • Tento týden probíhá Katolická charismatická konference v Brně, program viz plakátek.
    • Srdečně zveme mladé od 16(15) let na Světový den mládeže do Krakova. Setkání se bude konat 25.-31.7.2016. Přestože je již setkání zanedlouho, stále je možné se přihlásit.

 

  • BĚHEM LETNÍCH PRÁZDNIN NEBUDOU: setkání maminek s malými dětmi, zkoušky sboru a kapely, setkání s neofyty a katechumeny, pondělní katechismus, setkání farnosti v Kunraticích i Hrnčířích, rovněž Hovory o víře a náboženství pro děti pro letošní školní rok již skončily.

 

Pořad bohoslužeb je obvyklý.

  • Na bočním oltáři si můžeme vzít farní zprávy na měsíc červenec-srpen.
  • Po mši svaté jste srdečně zváni na farní kávu.
  • Uvažujeme o obnově koberce ve farním kostele. Pro tento účel bude třeba sesbírat nějaké finanční prostředky, a proto budeme vděčni za vaše dary. Kdo z vás byste byl ochoten přispět, prosím přihlaste se u p. Klepetářové .

________________________________________________________________________________

Neděle 3.7. – 14. neděle v mezidobí (C) / v Hrnčířích Slavnost sv. Prokopa, patrona kostela

Pondělí 4.7. – Památka sv. Prokopa, opata

Narodil se kolem roku 970 v Chotouni u Českého Brodu. Původně byl slovanským světským knězem, stal se benediktinem a později (kolem roku 1009) se rozhodl pro přísnější život poustevníka v lesní pustině u Sázavy. S pomocí knížete Oldřicha a jeho syna Břetislava I. tam kolem roku 1032 založil klášter a stal se jeho opatem. Zemřel na Sázavě 25. III. 1053 a papež Inocenc III. ho roku 1204 prohlásil za svatého. V sázavském klášteře se pěstovala slovanská bohoslužba jako dědictví po Velké Moravě (až do roku 1096).

ÚTERÝ 5.7. – SLAVNOST SV. CYRILA, MNICHA, A METODĚJE, BISKUPA

Oba pocházeli ze Soluně a dříve než přišli pozváni knížetem Rostislavem na Velkou Moravu (863), působili nějaký čas jako misionáři u Chazarů na Krymu. Odtamtud přinesli ostatky sv. papeže Klementa I. nejprve do Konstantinopole, potom je vzali s sebou na Moravu a donesli je až do Říma (867). Aby mohli slavit bohoslužby v řeči lidu, jemuž měli hlásat evangelium, přeložili bohoslužebné knihy a Písmo svaté do slovanského jazyka. Postarali se také o výchovu svých žáků, aby jejich dílo mělo pokračovatele. Jejich svátek se od 14. století slavil u slovanských národů 9. března, v roce 1863 byl přeložen na 5. červenec a roku 1880 rozšířen pro celou církev. Papež Jan Pavel II. je 31. XII. 1980 prohlásil za spolupatrony Evropy.

Cyril se narodil kolem roku 827 jako nejmladší ze sedmi dětí. Jeho křestní jméno bylo Konstantin. Byl vychován v Konstantinopoli a tam také vyučoval a působil v diplomatických službách u císařského dvora. Pro slovanský jazyk vytvořil staroslověnské písmo. Na Moravě působil celkem 4 až 5 let. V Římě vstoupil do kláštera a přijal jméno Cyril. Zemřel 14. II. 869 a byl pohřben v bazilice sv. Klementa. Metoděj je rovněž řeholní jméno, původně se jmenoval snad Michal. Nejprve působil ve státní správní službě ve Slovany osídlené části byzantské říše. Kolem roku 840 dal přednost řeholnímu životu. Doprovázel svého mladšího bratra na Velkou Moravu a do Říma. Tam ho papež Hadrián II. vysvětil na kněze (868) a jmenoval ho arcibiskupem pro území Velké Moravy a Panonie (869). Pokračoval v díle, které se svým bratrem započal, a pokřtil českého knížete Bořivoje. Zemřel 6. IV. 885 a byl pohřben na velkomoravském Velehradě.

Papež Jan Pavel II. vyhlásil sv. Cyrila a Metoděje za spolupatrony Evropy 31. prosince 1980.

Středa 6.7. – Nezávazná památka sv. Marie Gorettiové, panny a mučednice

Narodila se 16. X. 1890 v obci Corinaldu v provincii Anconě. Dětství trávila ve Farriere di Conca u Nettuna. Po smrti otce (1900) konala domácí práce a pečovala o mladší sourozence, aby se matka mohla věnovat práci na poli. V jednom domě s nimi bydlel vdovec Serenelli se svým synem Alessandrem. Tento mladík se ji několikrát pokoušel přinutit, aby mu byla po vůli. Když odmítla, pobodal ji nožem (5. VII. 1902), takže následujícího dne zemřela v nemocnici v Nettunu. Před smrtí svému vrahovi odpustila a on po odpykání trestu ve vězení začal žít novým životem jako pomocník v jedné kapucínské ošetřovně. Ještě za života své matky byla v roce 1950 prohlášena za svatou.

Sobota 9.7. – Nezávazná památka sv. Augustina Žao Ronga, kněze, a druhů, mučedníků

Svatý Augustin se narodil v Číně roku 1746. Příklad vytrvalosti svatých mučedníků ho přivedl od služby v císařském vojsku k víře. Stal se knězem a v roce 1815 kvůli vyznávání a hlásání evangelia i on zemřel jako mučedník. Spolu s ním se připomíná mnoho dalších mučedníků: biskupů, kněží, řeholníků a řeholnic, laiků mužů i žen, chlapců, děvčat i dětí, kteří v různých dobách a na různých místech Číny uprostřed soužení vydávali Kristu svědectví svými slovy i skutky.

Neděle 10.7. – 15. neděle v mezidobí (C)